Aneb založení a vývoj rabata během roku
Sázení trvalek, pěstování, rozmnožování a experimenty s trvalkami všeho druhu se asi nevyhnou žádnému nadšenci do (eko)zahradničení. A dá se k tomu přistupovat různě: pokus-omyl, studiem, zkušenostmi či intuitivně. Nebo nakonec zahrneme všechny způsoby a na zahradě vznikne mnoho forem a druhů záhonů, fleků či jiných útvarů. To je to, co mě na tom všem nepřestává fascinovat, že vždy "něco" vznikne a rozhodně to voní a kvete. Jen to možná není přesně podle mých představ :-)
Jednou z možných metod založení trvalkového společenstva je způsob velmi sofistikovaný a předem vyzkoušený. Je to koncept podle pánů Baroše a Martinka*, kdy vznikají velmi pestré trvalkové záhony s vyšším stupněm autoregulace. Tyto rabata jsou také navržena tak, aby jejich údržba byla minimální. Vybrat si můžeme z široké palety osvědčených směsí.
Zde přinášíme malou fotoreportáž o tom, jaký byl vývoj nově založeného společenstva během prvního roku po založení. Jedná se o směs Rozkvetlý venkov a má velikost asi 60m2.
Na začátku byl pěkně vymulčovaný plácek a spousta nakoupených rostlin. Příprava záhonu se v našem případě omezila na zkypření vrchní vrstvy půdy s příměsí písku. Půda je u nás spíš těžší, hlinitá, hlinito-jílovitá.
Po vysázení a zaštěrkování záhonu (podzim) se jdeme uklidit do tepla a čekáme na jaro :-)
Po zimní odpočinkové pauze je tu opět jaro a my nedočkavě sledujeme růst jarních cibulovin, bez kterých bychom si jaro vůbec nedokázali představit. Sázíme každý podzim mnoho cibulovin po celé zahradě, abychom překvapeně hleděli na tu radostnou jarní krásu krokusů, narcisů, tulipánů a mnoha a mnoha dalších květů...
Začátkem léta dominují tomuto společenstvu náprstníky. Výrazné vertikální uspořádání je v záhonu velmi atraktivní.
Během dalšího období v záhonu převládají žluté tóny rudbékie, začínají kvést také astry...
Nejprve Aster frikartii, až poté v v začínajícím podzimu převládá Aster dumosus.
Rabato má také pěkný podzimní a zimní aspekt. Celý záhon se nechá být a na jaře před vyrašením cibulovin se může posekat křovinořezem. Je potřeba ale vynechat to, co se při zemi stříhat nemá.
Jelikož jsme neměli vůli vzít křovinořez, raději jsme zvolili náročnější variantu údržby - ručně. Takto vypadá stejný záhon po ostříhání. Jsou zde vidět jen semeníky modřenců, irisy, šalvěje a juky. Vše ostatní spí pod zemí.
*Adam Baroš, Jiří Martínek: Smíšené trvalkové výsadby.
Коментарі