Aneb co příjde do hrobu?
Metodiku hluboce zúrodněných bezorebných záhonů rozpracoval Jaroslav Svoboda ve své nové knize*, která se tématu pěstování zeleniny velmi detailně věnuje. S notnou dávkou entuziasmu jsme se do toho pustili.
Co bagr začal, nadšenec dokončil. Bylo naplánováno prvních 14 záhonů a připraveno mnoho organické hmoty.
Skrývka je základ každé terénní úpravy. Bagr odstraní horní úrodnou vrstvu a uloží ji zatím na hromadu. Pod touto vrstvou se nachází v našem případě jíl, který se odtěží a nahradí se vhodnějším materiálem.
Vytěžené jámy se plní organickým materiálem. Dřevo, větve, sláma, seno, hnůj, různé druhy zeminy se vrství a mísí, aby si zeleninka na výsledném substrátu velmi pochutnala. Vše se na místě kompostuje a prorůstá kořeny, a tím vzniká ještě lepší půdní substance.
V této fázi tvorby hlubokých záhonů se velmi vyplatí, když si na pomoc pozveme pořádné pracanty. Pásový minibagr s šikovným bagristou odvedou mnoho práce a nadělají velmi málo škody okolo. Legrační červené vozítko se jmenuje dumper. Přiváží, odváží, hbitě a rychle.
Některé hrobečky jsou zasypány, a nejen to. Jeden z nás měl skvělý nápad - necháme bagřík ještě na každou díru nasypat muldu z úrodného kompostu. Po osazení rámečkem pak nebude potřeba vozit ještě další desítky koleček.
Krása, už se stmívá a je čas na odpočinek. Několik hromad už je ale ukázněných a odpočívá v poklidu hezky ve vymezeném prostoru rámečku. Vnitřek prken je pobitý nopovou izolační folií. Zkoušíme, zda dřevo rámečků vydrží déle.
*Zelenina z ekozahrady - pro radost i soběstačnost (Lada Svobodová a Jaroslav Svoboda)
Děkuji za sdílení zkušenosti, také mám toto vypozorováno. Pěkné dny.
Měla jsem možnost porovnat výnosy zeleniny z klasického a bezorebného záhonu. Opravdu je to velký rozdíl ve prospěch permakultury.